Čtení je sexy? Ale nepovídejte!

Internet se jenom hemží více či méně vtipnými obrázky a memy, které nás mají přesvědčit o tom, že čtení je cool. Že budeme hezčí a chytřejší, když budeme číst knížky. Že náš život bude bohatší. Že budeme sexy.

Nevím, jak je na tom ctěný čtenář těchto řádků, ale jejich autor to považuje za nesmysl míjející se účinkem.

Každý funkčně gramotný člověk ví, že čtení je proces probíhající někde uvnitř naší mysli, není na něm nic vizuálního ani hmatatelného, je to čistě intelektuální činnost spočívající v převodu abstraktních znaků do myšlenek.

Čtení není jen pouhé působení vnějších vzruchů na naše smysly, je to přímá produkce obsahu v mozku... a vůbec, proč vám to vysvětluju, vždyť to právě děláte.

U beletrie pak výše popsaný proces běží na plné obrátky. Dobrý text na nás působí přímo fyziologicky, bojíme se, pláčeme a smějeme spolu s hrdiny. Ale také v nás může pomaloučku klíčit křehký prožitek melancholie, naděje nebo lásky. I tohle určitě znáte.

Sledovat někoho při čtení nám (narozdíl od sledování lidí, kteří se perou, sportují nebo oddávají sexu) nedává jasnou informaci o tom, co dotyčný prožívá. Sledovat čtenáře je nebetyčná nuda.

Když pak vidím obrázek, na kterém čte sexy žena knihu, mé představy zabloudí spíš někam, kde dotyčná tu knihu odloží a bude se mi věnovat, než abych pocítil touhu pustit se do Heideggerových spisů. Vy to snad máte jinak?