Polednice

Stovky oken, ale žádní svědci. Jen horké slunce a rozpálený beton. 

Tomáš Volf právě nastoupil na krajskou kriminálku. Spolu se stejně nezkušenou parťačkou Evou Černou dostává na starost případ dívky, jejíž tělo našli na sídlišti.

Jenže z úmrtí, které vypadalo na banální nešťastnou náhodu nebo sebevraždu, se vyklube případ, z něhož se nedá odejít se vztyčenou hlavou.

Sídlištěm obchází Polednice. Neviditelný přízrak, vraždící za bílého dne.

Tomáš zjišťuje, že paneláky rozpálené letním žárem nevydají své tajemství snadno. A každý další den může přinést novou oběť.

Koupit nebo koupit e-knihu

Ukázka

Tomáš se znovu rozhlédl kolem sebe. Nacházeli se ve vnitřním prostoru velkého panelákového bloku. Napočítal by desítky oken, možná dokonce stovky.  Domy obepínaly poměrně široké prostranství porostlé vyprahlou trávou a ozdobené barevným dětským hřištěm, na kterém si teď nikdo nehrál.

Celé to působilo dojmem amfiteátru pod širým, světle modrým nebem.

„Jak je kurva možný, že si nikdo ničeho nevšiml?" prolomila ticho Eva, hlas stejně drsný jako slovník. Chlapi od techniků pootevřeli ústa. Tomáš se usmál. Během cesty na místo činu už měl tu čest pár vulgarismů vyslechnout.

„Anonymita velkýho města," poučil ji. „Tohle je typický panelákový sídliště. Lidi sem chodí spát, ale neznají ani jméno svýho souseda. Ničeho si nevšímaj, nic nevidí, nic je nezajímá, snad jen kam zaparkujou auťák. Nic jako komunitu tady nenajdeš. Každej sám za sebe."

„Ty seš nějakej chytrej," zpražila ho. Technici se tiše zachechtali. Tomáš zrudl. Rád by nějak bystře zareagoval, ale nic vhodného ho nenapadlo. Vedro vysušilo poslední zbytky jeho ostrovtipu.

Situaci zachránila černá dodávka, která jim neslyšně zastavila za zády. Dva muži s nehybnými obličeji počkali, až kriminalisté ukončí ohledání. Potom tělo beze slova naložili.

Tomáš sledoval, jak pohřební vůz beze spěchu odjíždí a jak před ním všichni nejistě ustupují z chodníku. Ve vzdálené mezeře mezi domy se v horkém vzduchu vlnil úzký průzor do krajiny za městem. Vypadalo to jako les, ale stejně dobře to mohla být jen fata morgána.

Delší ukázka z knížky na Medium.com.

Krátké video o detektivce Polednice

Co o knize říkají čtenáři?

Už dlouho jsem nečetl tak dobrou českou detektivku. Autorovi se podařilo výborně zachytit bezútěšnou sídlištní atmosféru s obludným horkem prázdninových měsíců. Skvěle jsou vystiženy myšlenkové pochody lehce debilní Marty i jejího stejně postiženého syna. Při čtení můžeme přímo ucítit autorem vykreslený puch při příchodu do jejich bytu.

— Iki1, Databáze knih

Kniha se ke mně dostala až jako poslední ze série. Konečně vím, proč skončil sympatický kuřák Tomáš Volf v archívu a Eva bez práce. Čtivé, vlastně o vyšetřovatelích, jejich styl života a práce. Vyšetřování je tak trochu mimo. To se mi na knize líbilo. Doporučuji.

— Péťa1950, Databáze knih

V jednoduchosti je síla – autor nijak nekombinuje. Poctivě charakterizuje postavy – dvojice začínajících vyšetřovatelů je nesourodá, ale je mi sympatická. I když je pachatel známý, tak se mi líbilo střídání vypravěčů a posunování děje různými pohledy.

— triatlet, Databáze knih

Koupit nebo koupit e-knihu