spisovatel, autor detektivních románů
Představte si, že po celý den neuslyšíte ani notu. Neotře se o vás žádná melodie, žádný hudební nástroj nebude lahodit vašemu sluchu. Někteří z vás určitě právě mávli rukou nad tím, že takových dní zažívají dvanáct do tuctu. A jiní se zase hrozí, že den bez muziky by snad ani nepřežili.
Mám rozepsanou detektivku. Nese prozatímní název Promlčení a její děj se odehrává v různých časových vrstvách, zejména na počátku devadesátých let.
Sharing, streaming, e-reading. Stále hlouběji se propadáváme do virtuálního světa internetu. Ani kultura není výjimkou: písničky, filmy a dokonce i knihy se v digitální formě pomalu prodávají lépe než na fyzických nosičích. Není však nutné se staromilsky rozplývat nad opojnou vůní potištěného papíru nebo praskáním vinylové desky. Umění zůstává uměním a krása zůstává krásou, mění se jenom médium.
V reklamních časopisech, na Facebooku, na povolebním billboardu u Dlouhého mostu. Tam všude si přečtete, že metropolí jižních Čech je město zvané Budějce, ve kterém žijí Budějčáci.
S názvy je vždycky potíž. Ať už píšete jakýkoli text, jeho název (nebo titulek) by měl ladit s obsahem. Matně si vzpomínám, že na škole jsem o tom v učebnici literární vědy četl dokonce celou kapitolu.